Na Montessori přístupu k výchově se mi velice líbí to, že podporuje děti k tomu, aby byly co nejvíc samostatné ve všech oblastech života. Jednou z nich je péče sama o sebe. Synovi je právě teď 16 měsíců, takže ještě nejde počítat s tím, že by zvládl všechny úkony spojené s hygienou a oblékáním. Ale i tak se snažím, aby toho v rámci možností dělal co nejvíc.
Co se hygieny týče, zvládá:
- si lehce přečistit zuby,
- namydlit ruce mýdlem,
- opláchnout si je,
- osušit si ruce ručníkem,
- učesat si vlasy,
- namydlit se při koupání.
V koupelně pro syna máme připravený koutek s vodou a základními potřebami, díky kterým má vše hezky v dosahu.
V tomhle věku syn ještě dlouho neudrží pozornost, takže při jakémkoli rozptýlení (nejčastěji když kolem nás proběhne kočka) s činností přestává. V takovém případě mu vždycky víc pomůžu a snažím se, aby zase svou udělal na to, co jsme začali.
Je jasné, že ještě nedokáže věci udělat tak dobře jako dospělý. Když je s činností hotový a já si myslím, že je třeba ještě něco dopilovat, řeknu mu, že teď je moje řada a dodělám vše potřebné.
Za péči o sebe sama považuji i oblékání a převlékání. Aby měl syn pocit kontroly nad tím, co se kolem něj děje, při oblékání se mu snaží dát vždy na výběr ze dvou modelů. Na šuplíku komody, kde má oblečení, máme nasazené věšáky z IKEA, které se normálně věší na dveře, ve výšce, aby na ně syn dosáhl. Ráno a odpoledne tam má vždy dvě varianty oblečení (body a tepláky), ze kterých si může vybrat.
Večer před koupáním špinavé oblečení vyhazuje do košíku, který na to má připravený v koupelně.
Abyste nedostali zkreslený obrázek – není to tak, že by vše dělal sám a automaticky. Většinu věcí mu připomínám a když je třeba, dodělávám. Snažím se, aby dělal co nejvíc, ale když nechce, moc netrvám na tom, aby věci dělal. Nechci mu povinnosti zprotivit už od tak útlého věku.
Jaké činnosti nacvičujete s vašimi dětmi? Napište mi do komentářů!