Jednou za čas si syn postaví hlavu a začne při oblékání dělat scény. Když je zima, nechce jít v bundě. V létě tahá svetry a vlněné čepice. Stává se vám to taky?
Aby oblékání neskončilo v slzách, osvědčilo se mi několik taktik, jak s tím pracovat:
1. Nechávám mu co nejvíc oblečení vybírat. Může se rozhodnout, jaké chce triko a tepláky. A díky tomu, že má pocit kontroly, už většinou nevzdoruje u oblékání bundy.
2. Když první taktika nezabere, nechám ho, ať si vyzkouší, jaké je počasí. Když chce jít například jen v tričku a venku je kolem nuly, nechám ho vyjít ven, ať si to tam otestuje, jestli to za tu zimu stojí. Většinou uzná, že bunda není až tak blbý nápad.
3. Když má zrovna obzvlášť vzdorovací náladu a nezabere ani předchozí, nechám syna chvíli jít tak, jak si naplánoval. Většinou stačí dvě tři minuty pro pocit vítězství. A pak ho už bez bojů obléknu do toho, co jsem sbalila. Takhle daleko to zašlo jen dvakrát nebo třikrát.
Jaké triky se při bojích s oblékáním osvědčily vám?
